Historie
Nelze opomenout spolupráci s dětskými sobory Straňánek, Javorinka, Husličky, ve kterých je mnoho nadaných muzikantů, zpěváků a tanečníků.

Různé televizní pořady Folklorika či Evropské kořeny nebo soutěže Zazpívej slavíčku jsou dokladem toho, že ve Strání je hodně mladých talentů. Je proto důležité podporovat děti, které už od malička zpívají, hrají a tancují v dětských souborech.

Folklor se v obci dědí z generace na generaci. Je zde mnoho kulturních a společenských spolků. Kromě folklorních souborů to jsou také dechové kapely a hudební skupiny různých žánrů. ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

Historie
Po celou dobu činnosti muzika spolupracuje s místním folklorním tanečním souborem Javorina, se kterým několikrát reprezentovala tance a písně v zahraničí, např. Belgii, Francii, Itálii, Portugalsku, Polsku, Maďarsku, Slovensku či na Ukrajině.

Soubor Javorina vznikl vlastně přirozeně ze skupiny chlapců, kteří každoročně chodili na fašankové obchůzky, a kteří byli zváni na folklorní festivaly. Později se k chlapcům přidala i děvčata. Začala se tak scházet skupinka mladých lidí, kteří si rádi zatančili či zazpívali pěknou lidovou písničku. A soubor byl na světě. V té době se ve Strání tančil pouze domácí tanec. Později se tanečníci seznámili i s folklorem jiných oblastí a tančili se například tance hlucké či brezovské. ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

Historie
Za zmínku stojí velmi plodná spolupráce s divadelním souborem tehdejšího ZK ROH ve Květné, se kterým cimbálová muzika úspěšně vystupovala na divadelních přehlídkách či festivalech s divadelními hrami Maryša, Její pastorkyňa, Kubo a jiné, které získaly nejedno ocenění. ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

Historie
Strýci jsou protagonistou jedné z nejvýznamnějších akcí ve Strání – Fašankového festivalu, který každoročně navštěvuje velké množství účinkujících, návštěvníků, a to jak domácích i zahraničních. Strání neodmyslitelně patří ke třem obcím v České republice, kde se dochoval mužský masopustní tanec Podšable.

Dle dochovaných legend a zápisu z roku 1748 jej tančili zbojníci žijící na Javořině a tancuje se dodnes. Tanec Podšable tančí pět fašančárů tvořící kruh, vedle gazda s dřevěným rožněm, na který napichuje slaninu a přivazuje darované lahve slivovice a klobásky. Obecně masopustní fašankové veselí bylo období Tří králů do Popeleční středy, kdy začal 40-ti denní půst (zákaz požívání masa). ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

Historie
Na podzim roku 1981 rozšířil řady ještě nepojmenované cimbálové muziky Josef Knotek. Pozdější název Strýci měl několik důvodů, například ten, že vznikl z oslovení “strýcu”. Na venkově bývalo a je i v současné době zvykem, že se starší lidi oslovují “strýcu nebo teti”.

Strýci hrávali u různých příležitostí. Spolupracovali s místním folklorním a divadelním souborem, se kterým úspěšně vystupovali na divadelních přehlídkách, festivalech, za které získali nejedno ocenění.

Obohacením byly zkušenosti hostujících muzikantů, mezi které patřili Josef Snopek, František Říha, Stanislav Škubal, Rostislav Beneš a mnoho dalších. V polovině 80. let posiluje muziku Josef Bruštík, o pár let později jeho bratr Radek Bruštík, poté Pavel Vintr a cimbálovka se začíná “omlazovat”. Noví členové postupem času nahrazují bývalé členy. ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

Historie
Dne 23. srpna 1978 se zúčastnilo několik muzikantů spolu s taneční folklorní skupinou vedenou Mirkem Drobným přehlídky lidového umění ve Velké nad Veličkou. Konkrétně za hudbu to byli: Dalibor Bambuch, Vladimír Grebík, Antonín Bruštík, Josef Popelka, Miroslav Vilímek st. a Jiří Čaňo. To byl vlastně počátek vzniku nové cimbálové muziky.

Dalibor Bambuch spolu s Vladimírem Grebíkem tuto myšlenku již nepustili z hlavy. Na podzim zorganizovali první zkoušku a pak už postupně probíhaly další zkoušky průměrně jednou týdně. Vedoucím a její hudební duší se stal Dalibor Bambuch. Koncem roku přišli do muziky Ivan Kubáň, Milan Wróbel a na zpěv Barbora Jankových. V průběhu následujícího roku Jaroslav Václavík, Miroslav Vilímek ml. a zpěvák Karel Bušo. ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]

Historie
Typickým problémem je post basy, který po Mirkovi Vilímkovi střídá Ondra Popelka a nakonec přebírá žezlo David Smetana. Na postě primáše se střídá kromě vynikajícího zpěváka Antonína Bruštíka jeho bratr Josef Bruštík a také nastupující primáš Václav Málek. Později doplňuje kontry Martin Mimochodek. Organizačním vedoucím se stává cimbalista Radek Bruštík.

Repertoár muziky je pevně spojen s folklorními tradicemi obce Strání a taky okolními regiony Moravských Kopanic, Dolňácka, Horňácka či sousedních Slovenských Kopanic a Myjavy.

Protože obec leží na moravsko-slovenském pomezí, věnují se Strýci nejenom ryze moravskému a slovenskému folkloru, ale i typicky českým “lidovkám”, romským písním nebo populárním skladbám.

Cimbálová muzika pomáhá při rozvíjení a udržování lidových tradic regionu účinkováním na hodových, velikonočních, mikulášských či štěpánských besedách u cimbálu.

Slyšet a vidět nás můžete všude tam, kde se očekává dobrá nálada a hlavně, kde se zpívá a podává dobré víno. ” order_by=”sortorder” order_direction=”ASC” returns=”included” maximum_entity_count=”500″]