Napsali o nás
Tři generace v rodině Bruštíkových ze Strání na Uherskobrodsku navazují na hudebnost ukotvenou hluboko v jejich rodu. Působením v místní cimbálové muzice a folklorním souboru, účinkováním na kulturních akcích a především vedením nejmladších členů rodiny směrem k poznávání tradiční kultury přispívají významnou měrou k udržení a rozvoji folklorního dění v obci.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/

Napsali o nás
Zdá se to neuvěřitelné, ale již po šestatřicáté se v neděli 18. dubna sejdou ve velkém sále Klubu kultury v Uh. Hradišti nejlepší malí zpěváčci lidových písní bývalého okresu Uh. Hradiště, kteří postoupili z předkol v Uh. Hradišti (120 účastníků) a Uh. Brodě (70 zpěváků).

Soutěž iniciovala před lety metodička tehdejšího Okresního kulturního střediska v Uh. Hradišti Anna Maděričová (a zůstala jí jako porotkyně věrná dodnes), „kmotry“ byli třeba Jaroslav Jurášek nebo Jaromír Nečas. „Z tisíců malých zpěváčků, kteří soutěží za více než třicet let prošli, se mnozí stali výraznými sólisty cimbálových muzik, např. Alice Holubová, Jitka Málková-Novotná, Taťána Málková – Rozkovcová, Tereza Habartová, Tomáš Beníček, Radek Bruštík, Marie Škubalová, Kristýna Daňhelová a řada dalších. Ti ostatní si zcela jistě odnesli lásku k lidovým písničkám. A opomenout v této souvislosti nemůžeme ani aktivitu rodičů, prarodičů, pedagogů, členů folklorních souborů a muzik, kteří děti na soutěž připravovali, stejně jako obětavou práci doprovázejících cimbálovek,“ uvedla Anna Maděričová.

Po okresním kulturním středisku převzal v roce 1991 štafetu pořadatele uherskohradišťský Klub kultury ve spolupráci s Domem kultury Uh. Brod a Domem dětí a mládeže Šikula Uh. Hradiště. A koho letos ve finále uslyšíme? V nulté kategorii mateřských škol to budou Michaela Fojtíková z Nivnice, Šarlota Zálešáková z Uh. Hradiště, Barbora Fornůsková a Matyáš Ondrůšek z Kunovic. V 1. kategorii (1. a 2. třídy ZŠ) zazpívají Lucie Křiváková z Hluku, Jana Gabrielová z Boršic, Daniel Bruštík ze Strání, Marek Pavlica ze Starého Města, Natálie Provodovská z Březové a Kateřina Šmídová z Uh. Brodu. Druhá kategorie, to jsou žáci 3. a 4. tříd ZŠ a budou je reprezentovat Barbora Tymrová z Buchlovic, Lukáš Balajka z Modré, Martin Bobčík ze Suché Loze, Robin Feldvabel ze Starého Města, Markéta Jachníková z Květné a Veronika Filípková z Jankovic.

Ve 3. kategorii (5. a 6. třídy) postoupili Adéla Čevelová z Babic, Josef Gregůrek z Hradčovic, Gabriela Krchňáčková z Nivnice, Kristýna Provodovská z Březové, František Sliž z Bílovic a Kateřina Šilhavíková z Traplic. V nejstarší kategorii (7. až 9. třídy) to budou Klára Elsnerová z Hluku, Iveta Janíková z Březové, Štěpánka Králová z Bánova, Patrik Matušina z Uh. Hradiště, Petra Obdržálková z Babic a Ludmila Slunečková z Veletin. (Pokud vám některá jména připomínají známé osobnosti folkloru, není to podobnost čistě náhodná. Jablko nepadá daleko od stromu…) „Do finále postoupilo 28 zpěváků. Pokud se to někomu zdá být o něco míň než v minulých letech, tak dalších osm soutěžících bylo vybráno do předkola národní soutěže, pořádané Folklorním sdružením České republiky, které ve stejném termínu proběhne v Kyjově. A bylo by škoda tuto akci neobsadit, navíc zde zpívají pouze děti od 10 do 15 let,“ doplňuje Lea Slováčková, garant soutěže za Klub kultury. Slavíčky ve finále doprovodí, stejně jako v posledních ročnících, cimbálová muzika Ženičky z Hluku s primáškou Kateřinou Říhovou. Finálový koncert oblastní soutěže „Zazpívej, slavíčku“ začne v Klubu kultury v neděli 18. dubna v 15 hodin.

Autor: Miroslav Potyka, Slovácký deník 23. dubna 2010 

Napsali o nás
Výrazná osobnost folklorního a kulturního života ve Strání, Stanislav Popelka, v těchto dnech oslaví své další kulatiny. 25. října uplyne sedmdesát let od jeho narození. Do historie moravsko-slovenského pomezí se zapsal nejen jako fašankový gazda, ale i jako ochotník a příležitostný řemeslník.

K folkloru se dostal už jako dítě. Na vojně působil ve vojenském tanečním souboru Družba v Písku. Po jeho návratu se přidal ke skupince nadšených folkloristů ze Strání, které doprovázela dechová hudba Javorina. Začali společně jezdit do ciziny, kde se účastnili folklorních slavností a festivalů. Navštěvovali Belgii, Francii, Itálii, Polsko nebo Portugalsko. Tancování se věnoval až do svých čtyřiceti let.

Poté, co se mu stal těžký úraz, se tanci věnovat přestal. „Tehdy jsem začal gazdovat,” vzpomíná oslavenec. Žádný straňanský fašank se od té doby bez něj neobešel. „Gazdu dělá úžasně, nedovedu si představit v jeho roli nikoho jiného, je mimořádný,” hodnotí Popelkův talent folkloristka Vlasta Grycová. Každý fašank, v jehož čele se objevil, byl pro něj něčím výjimečný, na každý z nich má nezapomenutelné zážitky.

Stal se mužem číslo jedna ve straňanském folkloru. „Šije také kroje, krpce, řemeny na kroje, pustí se s chutí do všeho,” dodává Grycová, která pamatuje ještě oslavencova otce. „Byl to výborný zpěvák. Staňo od něho asi lásku k folkloru nasál,” říká Grycová. Strání si bez Stanislava Popelky dokáže představit jen málokdo. „Je to velký dobrák a obětavec. Bez něho by nebyl fašank, divadlo ani spousta dalších věcí,” míní ředitel Muzea Jana Amose Komenského v Uherské Brodě Pavel Popelka.

Podobně si oslavence vybavuje současná šéfka infocentra Bára Macková. „Zavřu oči a vidím ho nejen jako fašankového gazdu, ale také jako houževnatého režiséra a organizátora divadla. Už jako patnáctiletá jsem pod jeho vedením a přátelským dohledem hrála své první a poslední divadlo, operetku Na tý kouce zelený. Byl velikým kamarádem mého dědečka Slávka Tannera, se kterým se hodně věnovali tvorbě kulis a celkově divadlu ve Květné. Je to přátelský člověk, který mi nikdy jinak neřekne než Barborko, Barunko,” naznačuje Macková.

A jak oslavenec vidí budoucnost straňanského národopisu? Tomu podle něj přála snad každá doba. „V minulém režimu to bylo sice těžší, ale přesto jsme měli zelenou. Jako největší rozmach folkloru hodnotím ale současnost,” přiznává Stanislav Popelka s tím, že velkou zásluhu mají v národopisné činnosti, zejména nadšenci zapálení do lidových tradic a obětavci, které k tradici vedou ostatní. „Nebojím se, že by folklor neměl pokračovatele. Myslím, že mladí mají zájem o lidové tradice, a to nejen ve světě, ale především v mém rodném Strání,” uzavírá folklorista.

Autor: Irena Trojková, Pavel Bohun; Slovácký deník 9. října 2009

Napsali o nás
Den otevřených památek chystají v Uherském Brodě na pátek 18. září. Prohlídku otevřených památek odpoledne doprovodí kulturní program.

Sraz účastníků je naplánován na 15. hodinu před Domem kultury, odkud se průvod vydá po stezce městskou památkovou zónou za slavnostním odhalením soch čtvrtého kamenosochařského sympozia.

Vyvrcholením programu bude v 17 hodin odhalení busty spisovatele Františka Kožíka v průjezdu Panského domu.

Po něm bude následovat otevření putovní výstavy historických sídel Čech, Moravy a Slezska v místní galerii. Na večer pak pořadatelé akce přichystali košt vína. O hudební doprovod se má v pátek v městě Komenského postarat cimbálová muzika Strýci ze Strání.

Napsali o nás
Bez stárků a chasy, ale přece. Hody ve Strání byly letos sice bez práva, zábavy si však místní obyvatelé užili do sytosti.

Zlatý hřeb hodů přišel až úplně nakonec, po pátečním hodovém zapalování a sobotní zábavě při malé dechové hudbě Moraváci.

V neděli totiž do vesnice ležící na moravsko-slovenském pomezí zavítal jeden z nejznámějších interpretů českých, moravských a slovenských lidových písní Jožka Černý. Akci, která na místním náměstí U Zámečku začala ve tři hodiny odpoledne, uspořádala cimbálová muzika Strýci společně s místním občanským sdružením SPOKOS. „Tato zkratka znamená Společnost pro kulturu obce Strání,” doplnila pracovnice tamního informačního centra Barbora Macková. Podle ní přijela zpěvácká legenda z Podluží s dvouhodinovým předstihem, aby se mohla pozdravit s dlouholetou kamarádkou a taktéž vynikající zpěvačkou a stránskou rodačkou Vlastou Grycovou.

Na pódiu se v rámci hodového odpoledne vystřídaly tři cimbálové muziky ze Strání, a to Strýci, Husličky a dětská muzika místní základní umělecké školy. „Jožkovi Černému a Vlastě Grycové společně hlasy hezky ladily a krásně se nesly celou dědinou. Vše doprovodilo počasí, jako když vymaluje,” popsala nedělní hodovou atmosféru ve Strání Macková. Kromě známých zpěváků vystoupili i sólisté malé muziky.

Početné, asi čtyřsetčlenné publikum se bavilo a při známých písních jako V Zarazicách krajní dům nebo Kdo má počernú galánku si i od srdce zazpívalo. Program hodů v prostorách zámku zakončila beseda s cimbálovou muzikou Strýci, která se navzdory nedělnímu konání protáhla až do jedné hodiny ranní.

Napsali o nás
V sobotu 8. srpna vstoupil ve Strání do stavu manželského primáš cimbálové muziky Strýci Ing. Václav Málek. Novomanželka Eliška, rozená Zetková, čerstvá absolventka právnické fakulty, je taktéž ze Strání.

V roli svědka účinkoval Vaškův strýc a také křestní kmocháček (ve Strání „tatko”), populární primáš a zpěvák Olšavy Luboš Málek. Sto třiceti hostům hrála místní dechovka a CM Strýci s posilami z Ondráše a Olšavy. Také čtvrteční svíca byla velmi vydařená, dostavila se více než stovka kamarádů a spolupracovníků z firmy Kasko Slavkov, pochopitelně nechyběli mladí folkloristé. Novomanželům přejeme za redakci i čtenáře Slováckého deníku hodně štěstí do společného života a věříme, že primášská kariéra mladého muzikanta bude úspěšně pokračovat.

Autor: Miroslav Potyka, Slovácký deník 12. srpna 2009


Napsali o nás
Brazilci, Kolumbijci, Thajci, Turci, Bulhaři, Rumuni, Rusové, Srbové, Poláci a Javorina ze Strání. Takové bylo obsazení jubilejního 20. ročníku festivalu Folklores du Monde ve francouzském Bray-Dunes.

Městečko v Normandii hostilo od 10. do 17. července nadšence lidových tradic ze všech koutů světa. Straňanská Javorina s cimbálovou muzikou Strýci tam reprezentovala Českou republiku celkově už poosmé.

Jak vůbec folklorní grupa takový světový festival prožívá? Velice hekticky. Někdo by si myslel, že si vyjeli Straňané prostě na dovolenou, ale opak je pravdou. Program byl jednoznačný: téměř denně průvody po různých městech tamního regionu a každý večer hodinové vystoupení v jednom z letovisek. Jak by řekl Straňan, „z kroja do kroja”. Kufry, kterými byl autobus doslova přeplněný, jich totiž skýtaly čtyři druhy. Dvě variace straňanského, myjavský i dívčí, trenčianské karičkové. V průvodu se kromě nich objevil i jeden pár nastrojený v hrozenském lidovém oděvu.

Není nutné vysvětlovat, že jednotlivá vystoupení folklorních souborů se od sebe značně lišila. Zatímco spoře odění Brazilci se vrtěli v rytmu festivalové hudby v Rio de Janeiro, Thajci předváděli na pódiích zajímavé obřady. Javorina, v čele se sedmdesátiletým gazdou Stanislavem Popelkou přezdívaným Hlocák, typický tanec Pod šable a taneční pásma z Moravských Kopanic i sousedního Slovenska. Je potřeba zdůraznit, že jako jediný soubor při svých vystoupeních během tance i zpíval, což bylo při hodinových představeních poměrně náročné.

Čas byl však i na zábavu. Tanečníci a muzikanti bydleli v přístavním městě Dunkerque asi třicet metrů od moře. Nechybělo tedy noční koupání, gulášová party z vlastních zásob na ubytovně nebo soutěž masek po pokojích. Volný den strávil soubor v belgickém městečku Bruggy podobném italským Benátkám, kde si nenechal ujít plavbu mezi historickými domy. Příjemný zájezd završilo při osmnáctihodinové cestě autobusem aroma pravých belgických pralinek, francouzských salámů a sýrů. Tedy, hlavně těch sýrů.

Autor: Marie Šidlová, Slovácký deník, 24. července 2009

Napsali o nás
Základ cimbálky tvoří Antonín (19. 12. 1961), Josef (12. 5. 1968) a Radek (29. 2. 1972) Bruštíkovi, všichni narozeni v Uherském Hradišti.

Kde si myslíte, že byste našli kořeny vzta­hu vašeho a vašich bratrů k muzice a po kom jste zdědili talent?

„Hudební kořeny sahají k prarodičům. Velmi zpěvná byla babička z matčiny strany, nejvíce však předci z otcovy strany. Rodina Bruštíků z otcovy strany se proslavila zejmé­na ve Spojených státech. Otcův strýc tam vlastnil a řídil rozhlasové studio, přitom stí­hal hrát na několik nástrojů. Mimo jiné zpro­středkovával pobyty cizinců v lázních po celé České i Slovenské republice, a tím se podílel na rozvoji turismu.”

Kdo vedl vaše první muzikantské krůčky směřující do lidové školy umění a na dětské přehlídky?

„První muzikantské krůčky vedl otec, kte­rý hrával v dechovce a často i doma na har­moniku. Nejvíce nás ovšem doprovázel na různé kulturní akce. Byly to pěvecké soutěže a přehlídky, např. Zazpívej, slavíčku či Děti a píseň, a hlavně rozhlasová či televizní natá­čení. Nezapomenutelná byla účast v dnes již neexistující soutěži Zpívá celá rodina. Velkou inspiraci pro nás znamenaly folklorní festiva­ly ve Strážnici, Vlčnově a na jiných místech v tehdejším Československu.

LŠU jsme začali navštěvovat přibližně v šesti letech. Všichni jsme začali samo­zřejmě zpěvem a hrou na hudební nástroje. Tonda hrál na housle, pikolu, flétnu i klarinet, nakonec však zůstal věrný houslím. Josef začal a doposud hraje taky na housle. Mne inspirovalo zpívání v BROLNu natolik, že jsem díky tehdejšímu cimbalistovi J. G. Hriskovi začal hrávat na cimbál. Po vzoru bratrů jsem hrával nějaký čas rovněž na housle, ale cimbál jednoznačně zvítězil.

Od dětských let a po dobu studií jsme prošli mnoha cimbálovými muzikami či soubory: Javorinkou ze Strání, JAKUBem při gymnáziu v Uherském Brodě, Šabličkou a Olšavěnkou rovněž z Brodu; později jsme byli v brněnských souborech Slovác­ký krúžek a Polána. Spolupracovali jsme se Šablou, Burčáky, Brozany, Vlčnovjanem, Rozmarýnem, Lipinou, Kopaničárem ze Sta­rého Hrozenkova nebo s kyjovskými soubo­ry Lúčka a Javor, se kterými jsme absolvo­vali řadu zahraničních festivalů a folklorních přehlídek. Po úspěšném absolvování vyso­koškolského studia jsme zůstali ve Strá­ní, kde společně působíme v CM Strýci ze Strání. Jejím zakladatelem je i Tonda, kte­rý byl mimochodem na vojně v Armádním uměleckém souboru v Táboře, kde vyhrál též konkurz na zpěv. Cimbálovka loni oslavila již 30 let svého působení.”

Jaké jste měli dětství? Maminka měla jistě spoustu práce s praním a žehlením krojů?

„Dětství jsme prožívali stejně jako naši vrstevníci, jen s tím rozdílem, že jsme, žili více folklorem a obětovali jsme mu spoustu času. Je pravda, že bez materiální, finanční a morální podpory našich rodičů bychom se neobešli. Těch opraných a vyžehlených košil a vůbec času rodičů stráveného podobný­mi pracemi bylo dost a dost. Nelze zapomí­nat ani na další rodinné příslušníky či blízké, z nichž si zaslouží uvést velmi obětavý člo­věk – pan Jan Blaha z Uherského Brodu, který už mnoha lidem pomohl v jejich životní i hudební kariéře.”

O tom, že folklor má ve Strání obrovskou popularitu, svědčí spousta malých muzikan­tů a zpěváků. Někteří z nich nesou vaše pří­jmení, tuším správně, že to jsou děti z vaší rodiny?

„Ano, již čtvrtým rokem naše děti hra­jí a zpívají v muzice Mladí Bruštíci. Tondovi synové hrají na housle – Toník mladší primášuje a Adámek hraje na kontry. Josefova dcera Adélka hraje terc, pětiletý syn Šimonek zase pěkně zpívá. Můj syn David hraje na cimbál a druhý Danielek je také zpěvák, nedávný vítěz soutěže Zazpívej, slavíčku v Uherském Hradišti. Kromě Bruštíků hra­je v muzice na basu Žaneta Zámečníková a na flétnu Klára Tinková. Dětská cimbálovka má za sebou řadu vystoupení v České republi­ce i na Slovensku. Může se pochlubit řadou ocenění v individuální hře na housle, cimbál nebo vítězstvím v pěvecké soutěži Zazpívej, slavíčku.”

Bratři Jožka, Radek a Tonda Bruštíkovi (zleva doprava) v Belgii v r. 1993 Fota z archivu CM Strýci ze Stráni.

Zahrajete a zazpíváte si s chutí i doma, například na Štědrý den nebo na rodinných oslavách?

„Už jako malí jsme muzicírovali. Otec na harmoniku, Tonda s Josefem na housle a já udával rytmus na futrál od harmoniky nebo na ozembouch. Hrávalo se i na rodinných oslavách. Jedním z nejkrásnějších zvyků bylo zpívaní a hraní koled našim babičkám, dědečkům a blízkým rodinám. Tyto zvyky jsme si samozřejmě nenechali pro sebe a už koledujeme ve větším počtu s našimi dět­mi.”

Po celou dobu své činnosti muzika Strýci ze Strání spolupracuje s folklorním tanečním souborem Javorina. Procestovali jste mnoho zemí Evropy. Jak tam vnímali vaši muziku? A co naopak v zahraničí obohacu­je vás?

„V zahraničí jsme stále uznáváni a ceněni proto, že jsme tím, čím má člověk být. Naše písně a tance byly vždy temperamentní, bez­prostřední, prezentovány srdcem a dokáza­ly stále bavit lidi. Nejlepším zážitkem pro nás je radost lidí, pro které hrajeme.”

Co můžete říct o dalších členech muzi­ky?

„Každá muzika musí být dobře obsaze­na a zastoupena šikovnými muzikanty. Na místě primase se s mými bratry střídá zpě­vák Václav Málek, synovec Luboše Málka z brodské Olšavy. Dále s námi hraje David Smetana na basu, Pavel Vintr na klarinet a na kontry Martin Mimochodek spolu s Pep­kem Knotkem. Stává se, že občas hrává­me v různých sestavách, protože za třicet let působení cimbálky prošlo našimi řadami několik šikovných muzikantů.”

V rámci loňského pořadu Vánoční kole­dování, který se uskutečnil ve straňanském kostele, jste připravili také svůj program. Posluchači byli uchváceni, kolik hudebních žánrů účinkující obsáhli. Jak je možné, že v této obci je tolik hudebně nadaných lidí?

„Strání je známé svou bohatou folklorní tradicí, která se dědí z generace na genera­ci již odnepaměti. Je proto důležité podpo­rovat děti, které už odmalička zpívají, hrají či tancují v dětských souborech, jako je např. Straňánek při místní mateřské škole nebo Javorinka při Základní škole ve Stráni. Zapo­menout nelze na cimbálovou muziku Hus­ličky, která má v současné době už několik sestav a prošlo jí už hodně šikovných muzi­kantů, muzikantek, zpěváků a zpěvaček. Jejich učitelkou je paní Anička Přikrylová spolu se svojí matkou, legendární zpěvač­kou, paní Vlastou Grycovou. Kromě toho je ve Strání několik kvalitních či profesionál­ních dechových kapel: Straňanka, Javorin­ka, Zámecká pětka, Tosr, Pohodovka, Žajglovka, nebo rockových – Sacchie Phantes, P.A.C. -, folkových a jiných uskupení, kde působí velké množství dobrých muzikantů a zpěváků. Kvalitní pěvecké ženské a mužské sbory jsou dokladem, že se ve Strání stále zpívá.”

Strání patří ke třem obcím, kde se docho­val mužský fašankový tanec podšable. I Podle legend a zápisu z roku 1748 jej tančili zbojníci žijící na Javořině. Myslíte si, že to byli oni, kdo po sobě zanechali straňanské písně, které hrajete?

„Je velmi pravděpodobné, že nám zmi­ňovaní ,zbojníci” zanechali bohaté písňové dědictví, ale nejenom oni! Nejeden sběratel a skladatel přidal do vínku Strání hodně pís­niček. Jedním z nich byl i Leoš Janáček, kte­rý často chodíval do přírody a v místě, kde pramení dnešní březovská kyselka, skládal svá díla. Krásné Bílé Karpaty a těžký život lidí proto jistě měly značný vliv na vznik tak krásných písniček.”

Váš repertoár jste ovšem později rozší­řili ještě o české „lidovky”, romské písně a o populární skladby. Proč?

„Repertoár CM Strýci ze Strání je pevně spojen s folklorními tradicemi obce i okol­ních regionů moravských Kopanic, Dolňácka, Horňácka či sousedních slovenských Kopanic a Myjavy. V dnešní době se ale samozřejmě nehraje pouze folklor, lidé si žádají stále více různých známých písniček. Proto mají svůj význam nejenom typické české lidovky romské písně, folkové sklad­by ale i písně rockové, jazzové apod…”

Autor: Malovaný kraj, rozhovor vedla Alena Bartošíková, 12. května 2009

Napsali o nás
Mikroregion Bílé Karpaty prezentoval zdejší kulturu a folklor. Pomohli mu CM Mladí Bruštíci a skupinka fašančárů z Javorinky. Bylo možné zde ochutnat „gurmánské speciality“ lokality Bílých Karpat, jako jsou straňanské vdolečky, lopenická slanina, dolněmčanské klobásky, chleba se sádlem a cibulí, slivovice aj.

Informační centrum CzechTourism na Staroměstském náměstí v Praze i prostranství před ním patřily první dva týdny v dubnu Slovácku. Probíhala zde Prezentace Slovácka a jeho partnerů. Každý subjekt předváděl, co je pro něj typické. Nechyběly ukázky tradičních rukodělných činností, folklorních představení tance, cimbálové muziky a dalších. Co by to bylo za prezentaci Slovácka, kdyby na ní chybělo víno a koláčky? Zájemci o náš region měli možnost potěšit své chuťové buňky degustací vína nebo ochutnávkou slováckých koláčků, klobásek a slivovice. Návštěvníky přilákala zejména veselá atmosféra vytvářená vystupujícími soubory a kolorit krojovaných muzikantů a tanečníků. Prvním prezentujícím bylo město Uherské Hradiště. Českým a zahraničním turistům i obyvatelům Prahy dokázalo, že ne nadarmo bývá nazýváno srdcem Slovácka. Ze Staroměstského náměstí lákala do informačního centra návštěvníky cimbálová muzika Harafica s primášem Jakubem Ilíkem, vevnitř pak duch regionu a jarní tradice představovala malérečka kraslic Alena Křenová, která ukazovala výzdobu kraslic technikou voskového reliéfu. Lidé dostali informace o zajímavostech města, jeho historii i možnostech, jak u nás strávit příjemnou dovolenou, a ještě se mohli navnadit na návštěvu našeho kraje známého dobrým vínem ochutnávkou Moravského muškátu z Polešovic.Hradiště tak započalo deset dní prezentací Slovácka, při nichž se představila města Uh. Brod, Veselí, Kyjov, Hodonín, mikroregiony Bílé Karpaty a Ostrožsko, Baťův kanál a řada soukromých subjektů.Mikroregion Bílé Karpaty prezentoval zdejší kulturu a folklor. Pomohli mu CM Mladí Bruštíci a skupinka fašančárů z Javorinky. Bylo možné zde ochutnat „gurmánské speciality“ lokality Bílých Karpat, jako jsou straňanské vdolečky, lopenická slanina, dolněmčanské klobásky, chleba se sádlem a cibulí, slivovice aj.Poté přišlo na řadu město Uherský Brod, které se prezentovalo za pomoci folklorního souboru Olšava a lákalo na turistické zajímavosti Uheskobrodska. Mikroregion Dolní Poolšaví zaujal taktéž vystoupením cimbálové muziky Lintava.V prezentaci Slovácka a jeho partnerů nesmí chybět subjekt zahrnující aktivní dovolenou spojenou s nevšedním zážitkem, kterou vystihuje společnost Balony.eu. Společnost prezentovala vyhlídkové lety horkovzdušným balonem a nový pasažerský balon až pro 35 osob.Program prezentace mikroregionu Ostrožsko a společnosti Lidové tradice a řemesla se skládal z ukázek lidové tvořivosti – tkaní na přenosném ručním stavu, ukázek paličkování a vyšívání. V prostoru před IC byla malá výstavka krojovaných panenek. Zájemkyně měly možnost vyzkoušet si ženský ostrožský kroj. Poslední den byl věnován Baťovu kanálu a provozovatelům plaveb. Subjekt prezentoval možnosti plaveb na vodní cestě Baťův kanál a řece Moravě.Prezentace v Praze byla jen malou ochutnávkou toho, co region Slovácko může nabídnout.

Autor: Ivana Směšná, Dobrý den s kurýrem 25. dubna 2009

PREVIOUS POSTSPage 2 of 4NEXT POSTS